Všechno začíná dobrým tučným nedělním obědem u babičky doma. Prvotní dobrá nálada z posezení přejde po mírném přejedení v únavu. Není divu. Naše tělo totiž v tuto chvíli dostává doslova pekelně zabrat. Tuky jsou velice složité látky, které není jednoduché rozložit slabými enzymy obsaženými ve slinách (oproti cukrům). Rozkládají se dokonce nadvakrát.
V první fázi je zapotřebí oddělit glycerol od mastné kyseliny pomocí tzv. enzymatické hydrolýzy. Stane se tak v žaludku, kde za pomocí enzymů (lipázy) dojde k oddělení obou složek. S glycerolem se nyní rozloučíme, neboť samovolně putuje do metabolismu sacharidů (proto jsem jej také nějak blíže nespecifikoval). Zůstává nám tedy mastná kyselina. Jedná se o dlouhý uhlíkový řetězec, který není tělo schopno rozložit najednou. Tato látka je také velice málo reaktivní z čehož vyplývá, že k jeho rozložení je za potřebí opravdu silný reakční proces, který v žaludku rozhodně neprobíhá. Mastná kyselina (dále jen MK) tedy putuje do tenkého střeva, ale ani zde ji nikdo nepřemůže. Pomalu se protlačí přes stěnu tenkého střeva a dostane se do krve. Zde má na vybranou, ovšem její rozhodnutí záleží z velké části na vás. Pokud vám u babičky opravdu chutná a rozhodnete se ještě pro babiččin domácí zákusek, potrestá vás MK tím, že se ji ve vašem těle zalíbí a rozhodne se u vás nějakou dobu (hodiny, dny, měsíce,…) přetrvat. Takovýchto MK se náhle nahromadí více a více, až se to projeví zvyšujícími se ciframi na váze.
Pokud dáte zákusek mlsnému kocourovi (kdo by to ovšem dělal), který se neustále lísá na vaši nohu a atakuje vás při tom chamtivým pohledem na dobré jídlo, nebo se rozhodnete na druhý den jít si zaběhat, abyste odčinili své gurmánské zhřešení, dopluje MK maximálně tak do jater, konkrétně do mitochondrií, kde její cesta ve formě MK končí.
Zde dojde k druhé fázi, tzv. -oxidaci. Celý princip spočívá v tom, že je MK jsou postupně odebírány uhlíky pomocí enzymů (přenašečů) NAD (nikotinamid adenin dinukleotid) a FAD (flavin adenin dinukleotid) za vzniku nové sloučeniny- acetylkoenzym A, nebo chcete-li, aktivovaná kyselina octová.
Představme si MK jako vlak o 18 vagonech, který zastavuje na několika nádražích, přičemž na každém nádraží, kdy vlak stojí, se k zadní části vlaku přiblíží druhá lokomotiva (NAD, FAD), ke které se připojí dva vagony od konce a ty jsou posléze odvezeny pryč. Původní vlak nyní pokračuje v jízdě pouze s 16 vagony. Takto se děj opakuje pořád dokola až do chvíle, kdy nezbude žádný vagon a na počáteční nádraží je vystaven nový vlak, opět s 18 vagony (další MK).
Acetylkoenzym A (vlak se dvěma ,,ukradenými´´ vagony), je tím pravým tukovým palivem pro lidské tělo neboť obsahuje vazbu s vysokým obsahem energie (makroergní vazba), která se při jejím štěpením uvolňuje.
Toto nastane ve třetí a konečné fázi opět v mitochondriích a to v procesu, který se nazývá Krebsův cyklus. Ten je však velice složitý a nebudeme se zaobírat jeho průběhem. Zajímají nás pouze konečné produkty a těmi je molekula vodíku, která putuje dále do dýchacího řetězce (složitý proces, kdy pomocí oxidačních reakcí vzniká molekula ATP) a molekula oxidu uhličitého, který se přes krev dostane do plic a poté ven.
Veškeré výše popsané reakce jsou samozřejmě daleko komplikovanější a jejich detailní vysvětlení by zbytečně zabralo spoustu času. Každopádně by vám tento článek pro ilustraci měl stačit a snad po uvědomění složitosti průběhu celého tukového odbouráváni i motivovat ke striktnějšímu dodržování volených diet.